Ač netečou zatím
hořké slzy
v můj pramen
se slijí brzy tři říčky
babičky
matky a dcery
neb přidušený
matčin vzlyk dere se už v pery
Svírá dítě v osudovém
objetí
v němž
touží zas zahnat neúprosný čas
a nevinná
dcerka nemá ponětí
že plaché
oči prozrazují matčin strach
a bolest
příliš těžká pod víčky dojetí
touží se odplavit
jako v dešti prach
Zatímco já tak
pozoruji nebe se zemí si hrát
v hřejivém
paprsku prozřetelnosti začnou srdce tát
a roztají v
spojenectví všech těch duší
co nezvratnou
skutečnost smrti tuší
No comments:
Post a Comment
Speak your mind my friend!