Uvidíš, nejsem přece ani trochu taková, jak sis mě za ten čas nevídání domyslel. Podívej se mi do očí a pak řekni: ustojí tvoje zlovolný představy ten pohled?
Dnes.si zpívám z plných plic kdykoli jsem... sama i mezi lidmi, zpívám česky a slovensky, lidový písně v zastaralym nářečí - ty smutný, upřímný a živoucí melodie, nářky a vzdechy nesčetných generací mladých dívek. Písně, co chytaj za srdce. Písně, co se v bolestnym očekávání zastavily v čase, stejně jako ty dívky, co si je zpívávaly. Tak si já dnes zpívám a nacházím v těch popěvcích zvláštní útěchu.
Není radno utěšovat se pláčem.
Fresky hromy blesky. Hodiny jsou česky. Zlomyslné obrázky z lásky pro pány a jiné tvory nevědění. Kdo má hejbat světem, když jsi zrovna zlomil psa o hůl. Zívání je forma milosti, usínání popravou hromadnou dopravou. Co nevidět bude za mnou tenhle týden zoufání.
Vidím tě. Jasněji než kdykoli - mlha, do který jsem tě zasadila, se všecka naráz rozpouští - a mlčky vsakuju tvuj úsměv, rozčarovaná, okouzlená.
No comments:
Post a Comment
Speak your mind my friend!