(Příspěvěk bez názvu)

Už zase mám podivný sny. Přestávám snad mít strach?

Zdravím drazí magoři,
       Možná vám už došlo, že tyhle mý divný/surrealistický emotivní zápisy zaznamenávám vlastně spíš kvůli sobě. Když bych pak chtěla znít trochu míň egocentricky, dá se říct, že je píšu i kvůli mejm nejbližšim kamarádům, - lidem, který trochu vědí, o co jde - přestože bych s nima o svejch pocitech asi nedokázala takhle otevřeně mluvit. A pro Vás ostatní (magory, nemagory a ty normální) je tohle pak jen další blog emočně trochu labilní holky v pubertě, která nemá nic lepšího na práci, než si stěžovat na celej svět. Tak jako statisíce dalších. Ano, to jsem já. Těší mě.
       A víte co, nevadí mi to. A i když vím, že žádnej smysl neexistuje, budu psát dál. Už jenom proto, že tam někde, mezi tisícema prázdnejch tváří a černejch děr, je jeden jedinej ztracenej človíček, kterej se, možná, s mejma emocema ztotožní a
     bude si
         na malou chvilinku připadat
            pochopenej.

NOVOSVĚTSKÁ

(Magor)

_______

Ptaly se dívky ze spaní

jakže vypadá zklamání

Jako ta vlečka svatební

svatební zplihlá děvečko

jako vlečka svatební

kterou vyměníš za všecko

jako ta

Ptaly se dívky ve svítání

a proč ta strašná pokuta

strašlivá ta pokuta

za lásku víru poctivou

proč za to pokuta

ou ou ou

která strašívá ve spaní

Dělej jak chceš

jak chceš udělej

to co tě strašívá ve tvých snech

tvůj úděl to

tvůj úděl je

alabastrový úběl ten

na tváři tvojí zděšené

to úděl tvůj je

z kterého

děťátko nové povstane

A dcera bude-li to

v divokých snách

bude se ptát

jakže vypadá zklamání

Nech toho

děťátko

vrň a spi

nech se kolébat dokud

sny

nemají temné otázky

zavrň a spi

zavrň a spi

spi...

spi...