ha.
a koho to zajímá, no ne?
nějak ztrácim chuť psát, každý slovo který vyťukám na klávesnici ve mě probozí jakousi nevysvětlitelnou zášť vůči sama sobě, a nechuť, nebo spíš pachuť. je to něco jako když máte v puse krev. nebo když se najíte a enzymy ve slinách vám rozkládaj všechny ty kyseliny nebo bůh ví co. fuj.
akorátže tohle neni nic fyzickýho. a o to je to horší.
každej někdy napíše blbej článek. nebo možná ne, co já vim. třeba jsem to jen já. kopni si. nevidim smysl. nevidim už ani nesmysl. asi si teď dám pauzu, protože nevidim nic (jistěže, jak bych taky mohla vidět) vůbec nic a v ničem. dokonce i moje výkřiky do prázdna už mizej v prázdnu a mě to děsí.
odkryla jsem toho příliš mnoho.
a já doufám že se se mnou teď něco stane.
No comments:
Post a Comment
Speak your mind my friend!